Raiffeisen RESEARCH: Ekonomika dosahuje vrcholu

„Historie se opakuje. Stejně jako v prvním čtvrtletí dynamika ekonomik střední Evropy (CE) a většiny jihovýchodní Evropy (SEE) opět zrychlila. Jedním z klíčových faktorů tohoto růstu téměř ve všech zemích regionu je spotřeba domácností, která je poháněna silným růstem zaměstnanosti a s tím souvisejícím nadprůměrným růstem mezd. V Rumunsku a Maďarsku rostly nominální mzdy v roce 2017 dvouciferným tempem. S pouze drobnými změnami poměru úspor bude spotřeba domácností i dále klíčovým tahounem ekonomického cyklu v roce 2018,“ míní hlavní analytik Peter Brezinschek.

 

Ekonomiky střední a východní Evropy nadále silné

 

Potřetí za sebou překročil čtvrtletní růst ve střední Evropě (CE) a jihovýchodní Evropě (SEE) 1 procento oproti předešlému kvartálu. Z pohledu ročního růstu dosáhl ve druhém čtvrtletí růst v CE 4,0 procenta, v SEE dokonce 4,5 procenta. Po zohlednění sezónních výkyvů se čtvrtletní růst v Rusku a na Ukrajině zdvojnásobil na 1 procento, přičemž očekávaný výsledek za celý rok dosahuje 2,5 procenta. Čtvrtletní růst v celém regionu CEE tedy překročil 1 procento, což je více, než v jakémkoliv jiném čtvrtletí za poslední dva roky. Podpora zvenčí přišla z eurozóny, která poslední dva roky zaznamenává robustní čtvrtletní růst o 0,5 procenta. Raiffeisen RESEARCH proto revidovala své odhady růstu HDP za roky 2017 a 2018 u některých ekonomik, např. Polska, České republiky, ale také Rumunska, Bulharska a Slovinska, a to směrem nahoru.
„Výkonnost české ekonomiky ve druhém čtvrtletí překonala i ta nejoptimističtější očekávání. Ještě lepší zprávou je čilá investiční aktivita firem, která by měla pokračovat i v dalších čtvrtletích mimochodem proto, že tlak na růst mezd a všudypřítomný nedostatek pracovních sil, nutí firmy investovat do nových technologií,“ doplňuje Helena Horská, hlavní ekonomka Raiffeisenbank a.s.

 

Inflace v regionu CEE beze změny

 

Brezinschek nevidí důvod jakkoliv měnit odhady inflace. Poprvé za poslední tři roky dosahují všechny inflační míry pro rok 2017 kladných hodnot, nicméně v roce 2018 není očekáváno žádné významné zrychlení. Průměrná inflace v zemích CE a SEE by se v příštím roce měla pohybovat mezi 2 a 2,5 procenta. Nicméně to je v některých případech dostatečné pro reakci v měnové politice. Raiffeisen RESEARCH očekává, že k utažení měnové politiky a rostoucím sazbám dojde v České republice, Rumunsku a konečně i v Polsku. Podle analytiků se v Rusku ustálí inflace poblíž cílových 4 procent, což dá ruské centrální bance potřebný prostor ke snižování sazeb až do léta 2018. Nicméně měnová politika ECB bude i nadále držet úrokové sazby v zemích EU i mimo eurozónu na řetězu.
„Nečekaně silný růst české ekonomiky a vzlínající mzdy přesto vytváří dostatečný prostor pro pozvolný růst úrokových sazeb v ČR. Růst základní úrokové sazby směrem k 1 % v průběhu roku 2018 bude doprovázet i posilování koruny směrem k hladině 25 korun za euro. Díky tomu zůstane míra inflace uvnitř cílového pásma ČNB (1-3 %). Pomalé či žádné posilování koruny by otevřelo další prostor pro růst úrokových sazeb,“ doplňuje Horská.

 

Akciové trhy – očekávání pozitivního konce roku

 

V průběhu třetího čtvrtletí roku 2017 vykázaly téměř všechny akciové trhy regionu CEE, na které se zaměřuje Raiffeisen RESEARCH, výrazně lepší výsledky v porovnání se zavedenými ekonomikami. Zatímco americké akciové trhy zaznamenávaly solidní zisky včetně několika nových rekordů (S&P 500), zavedené evropské akciové trhy odpočívaly a dočasně oslabovaly.
„Ve vztahu k měnové politice a likviditě momentálně očekáváme pozvolnější růst úrokových sazeb v USA, zatímco v Evropě nebyla změna měnové politiky ještě ani oznámena. S ohledem na velmi příznivé ekonomické podmínky očekáváme, že nálada na mezinárodních akciových trzích zůstane pozitivní i přes konec tohoto roku a začátek roku 2018,“ říká Brezinschek.

 

 

 

 

 

1Centrální a východní Evropa (CEE) se skládá z regionů střední Evropy (CE) s Českou republikou, Polskem, Slovenskem, Slovinskem a Maďarskem. Jihovýchodní Evropa (SEE) tvoří Albánie, Bosna a Hercegovina, Bulharsko, a Srbsko, jakož i východní Evropu (EE) s Běloruskem, Ruskem a Ukrajinou.

 

 

 

https://montemlife.com/trekking-poles-hiking-sticks/

EXPRESS ZPRÁVY
22. 02. 2018

Únorový IFO index pro Německo poklesl výrazněji, než očekával trh. Pokles zaznamenaly všechny složky indexu. Budoucí očekávání poklesla o 2,9 b. na 105,4 b. Pokles IFO indexu tak doplňuje korekci dříve zveřejněných předstihových ukazatelů v Německu i eurozóně. Přehnaný optimismus už několik měsíců hnal tyto ukazatele do neopodstatněných hodnot, a i proto považujeme tento pokles za ozdravný proces a ve výsledku se jedná o pozitivní signál. Nicméně trh vnímá pokles negativně a v kontextu nedostatku jiných statistik v tomto týdnu působí proti euru.



Autor: František Táborský, analytik Raiffeisenbank

15. 02. 2018

Výnosy amerických desetiletých státních dluhopisů po včerejším zveřejnění americké lednové inflace dále rostou. Aktuálně se pohybují jen pár bodů pod symbolickou tříprocentní hranicí a zároveň jsou nejvyšší od ledna 2014. Přitom o této hranici se často mluví jako o bodu zlomu, kdy se výnosy amerických státních dluhopisů stanou atraktivnějšími než akcie, a zároveň bude pro americké společnosti stále nákladnější si půjčovat na kapitálovém trhu. Pravděpodobně tato hranice bude o něco výše, nicméně její dosažení je otázkou týdnů či dnů. Dalšímu růstu výnosů přidává expanzivní výhled federálního rozpočtu americké administrativy, který v očích investorů nebudí víru v zářnou budoucnost ekonomiky, nebo očekávané další zvyšování úrokových sazeb centrální bankou.

Autor: František Táborský, analytik Raiffeisenbank

13. 02. 2018

Cena ropy Brent v pátek na okamžik spadla pod 62 dolarů za barel. Zakončila tak nejhorší týden trhu s ropou za více než dva roky. Stojí za tím pád poptávky spojený se sezónní údržbou amerických rafinérií. Dnešek sice přinesl určité posílení na 63,63 dolarů, ale za pádem ceny ropy stojí důležitější faktory, které budou cenu ovlivňovat i v příštích měsících. Produkce břidlicové ropy z USA roste nebývalým tempem a jen za poslední týden dosáhla více než 10,2 miliónu barelů denně. Spojené státy tak mají nakročeno stát se největším producentem ropy na světě (před Saudskou Arábií i Ruskem), měřeno podle denní produkce. Růst cen ropy z druhé poloviny minulého roku navnadil americké těžební společnosti k intenzivnějším investicím do nových ropných plošin. Efektivnější těžba a volnější regulační prostředí také umožnily mnoha americkým břidlicovým těžištím generovat zisk, i pokud cena ropy spadne na 50 dolarů. Usilovné snahy OPECu držet produkci nízko, aby ceny ropy začaly stoupat, tak nebudou mít letos velký dopad. Naopak tím ropný kartel riskuje posílení tržního podílu Spojených států. Vzhledem k fiskální nejistotě v Saudské Arábii i Rusku, ale OPEC ani nemá na výběr. Růst nabídky USA tak bude hlavním fenoménem trhu s ropou v letošním roce. Podle odhadu týmu RBI se bude cena Brentu na konci toho kvartálu pohybovat poblíž 66 dolarů, v příštím kvartálu pak nadále klesne na 63 dolarů za barel.

Autor: Jakub Červenka, anylytik Raiffeisenbank

08. 02. 2018

Podíl nezaměstnaných na populaci v aktivním věku (podle metodiky ministerstva práce) v lednu narostl o desetinu procentního bodu na 3,9 %, což odpovídá našemu odhadu i očekávání trhu. Celkový počet uchazečů o zaměstnání vzrostl o 3,1 % na téměř 300 tisíc, ale počet volných pracovních míst v lednu vzrostl více než dvojnásobným tempem na více než 230 tisíc. Za nárůstem nezaměstnanosti stojí hlavně větší počet krátkodobě nezaměstnaných (nárůst o 15 tisíc), což je ale přirozeným zimním vývojem. Sezónní faktory v zimě na krátko přetlačují i ohromnou poptávku po pracovní síle, která je důsledkem silného ekonomického růstu. Podle našich propočtů sezónně očištěná míra nezaměstnanosti v lednu činila 3,6 %. Dobrou zprávou je, že počet dlouhodobě nezaměstnaných nadále klesá již dvacátý měsíc v řadě. Nárůst nezaměstnanosti zasáhl pracovníky s nižší kvalifikací, naopak nezaměstnanost vysokoškolsky vzdělaných klesla. Drobný nárůst nezaměstnanosti budeme pravděpodobně sledovat i v únoru, ale ve zbytku roku náš model předvídá pozvolný pokles nezaměstnanosti k 3,5 %.

Autor: Jakub Červenka, analytik Raiffeisenbank